Křestní list, fara Košetice 1873
Kód: 598Detailní popis produktu
Stav: nálezový, kraje natržené
Rozměr: 20 cm x 34 cm
Stvrzuje narození a křest manželského syna katolických rodičů, chalupníka z Košetic čp. 18 v okrese dolnokralovickém, dne 14. října 1812, s uvedením kmotrů, rolníka a gruntovnice, i porodní báby. Opatřen podpisem faráře a modrou kulatou farní pečetí Pfarre zu Koschetitz. Při dolním okraji záznam c. k. knihovního úřadu v Dolních Kralovicích z 18. února 1873 o vložení do kontraktní knihy. Doklad z Vysočiny.
Fakta v kostce
- Typ dokladu: křestní list, výpis z křestní matriky
- Vystavil: farní úřad v Košeticích, 4. 1. 1873
- Údaj o narození: 14. 10. 1812, Košetice čp. 18
- Okres: dolnokralovický (Dolní Kralovice)
- Pečeť: „Pfarre zu Koschetitz“, modrá kulatá
- Další záznam: c. k. knihovní úřad v Dolních Kralovicích, 18. 2. 1873, vloženo do kontraktní knihy
- Jazyk: čeština, rukopis
Znalecká poznámka – často kladené otázky
Proč se křestní list vystavoval až desítky let po narození?
Křestní list byl výpis z matriky, který si lidé nechávali vystavit, když potřebovali úředně doložit narození, například při sňatku, dědictví nebo převodu nemovitosti. Až do roku 1950 vedly matriky v českých zemích především farnosti, a proto výpis vydával farář. Tento list vznikl v roce 1873 pro muže narozeného v roce 1812.
Co znamená záznam knihovního úřadu dole na listu?
Záznam knihovního úřadu dokládá, že křestní list byl připojen k pozemkoknihovnímu řízení a uložen do kontraktní knihy. To obvykle souviselo s převodem nemovitosti nebo dědictvím. Díky tomu lze dokument propojit s dalšími archivními prameny k usedlosti v Košeticích.
Proč je na české listině německá pečeť?
Úředním jazykem farních pečetí v Rakousku-Uhersku byla často němčina, i když farář psal listinu česky. Proto pečeť nese nápis „Pfarre zu Koschetitz“, tedy německý název Košetic. Kombinace českého textu a německé pečeti je pro venkovské listiny 19. století typická
Doplňkové parametry
| Kategorie: | Tiskoviny |
|---|---|
| Hmotnost: | 0.11 kg |
Diskuze
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Období Rakouska-Uherska představuje éru dynamického rozvoje průmyslu, obchodu a státní správy. Tato doba zanechala bohatství dokumentů odrážejících složitou strukturu monarchie – od císařských dekretů po lokální úřední listiny. Dvojjazyčné dokumenty, elegantní hlavičkové papíry firem, akcie železničních společností či bankovní doklady ilustrují přechod od feudální k moderní společnosti. Umělecká úroveň tiskovin, preciznost řemeslného zpracování a používání secesních prvků činí z těchto dokumentů vyhledávané sběratelské artikly.
