Bankovka, 5 000 Dinara, (AR), 1985

Detailní popis produktu

Stav: nálezový, silně pomačkaná, lehce znečištěná (G)

Rozměr: 16.3 cm x 8.3 cm

Bankovka na pět tisíc dinárů, vydaná Národní bankou Jugoslávie v Bělehradě dne 1. května léta Páně 1985. Avers zdobí portrét Josipa Broze Tita, doživotního prezidenta federace, a státní znak se šesti plameny a datem 29. listopadu 1943. Revers představuje bosenské městečko Jajce s hradem a vodopádem, kolébku nové Jugoslávie. Nápisy v jazycích srbochorvatském, slovinském a makedonském, cyrilicí i latinkou. Pěkná ukázka platidel federace, jež se po Titově skonu brzy dravou inflací a rozpadem zmítala.

Fakta v kostce

• Typ předmětu: bankovka
• Nominální hodnota: 5 000 dinárů
• Emitent: Narodna banka Jugoslavije (Národní banka Jugoslávie), Bělehrad
• Datum na bankovce: 1. května 1985
• Stát: Socialistická federativní republika Jugoslávie (SFRJ)
• Motivy: avers Josip Broz Tito (1892–1980) a státní znak SFRJ, revers město Jajce s hradem a vodopádem
• Jazyky nápisů: srbochorvatština (cyrilice i latinka), slovinština, makedonština

Znalecká poznámka – často kladené otázky 

Proč je na reversu město Jajce?
Jajce v Bosně a Hercegovině je pro jugoslávské dějiny symbolické místo: 29. listopadu 1943 se zde konalo druhé zasedání AVNOJ (Antifašistické rady národního osvobození Jugoslávie), které položilo základy poválečné federativní Jugoslávie. Proto je toto datum i ve státním znaku na aversu. Šest plamenů ve znaku představuje šest svazových republik. Jajce je známé také vodopádem řeky Plivy pod středověkou pevností, který je na bankovce zobrazen.

Proč bankovka nese Titův portrét i pět let po jeho smrti?
Josip Broz Tito vedl Jugoslávii od konce války až do své smrti v roce 1980 a v zemi trval jeho kult i po jeho odchodu. Portrét na bankovce z roku 1985 měl připomínat jednotu federace v době, kdy ji začaly ohrožovat hospodářské potíže a národnostní napětí. Údaj „1892–1980“ u portrétu výslovně připomíná, že jde o památku zesnulého vůdce.

Co rozhoduje o hodnotě a jak bankovku uložit?
Jugoslávské bankovky z 80. let se tiskly ve velkých nákladech kvůli rostoucí inflaci, proto rozhoduje hlavně stav. Neobíhané kusy (UNC) se cení výrazně výše než obíhané. Sběratelé často skládají celé řady jugoslávských bankovek jako ilustraci inflace, která na přelomu 80. a 90. let vedla k několika měnovým reformám. Ukládejte bankovku naplocho v obalu bez PVC, mimo světlo.