Kategorizace a hodnocení kvality pohlednic ve filokartii
Hodnota staré pohlednice se odvíjí od čtyř hledisek: stáří, úpravy adresní strany, námětu a fyzické zachovalosti. Pohlednice se vzácným místopisným motivem v bezchybném stavu může mít mnohonásobně vyšší cenu než stejný záběr s ohnutými rohy. V tomto článku vysvětlujeme, jak pohlednici rychle časově zařadit, podle čeho se sbírky člení a jak se hodnotí její stav. Vycházíme ze zavedené sběratelské praxe, kterou shrnuje například Příručka pro sběratele pohlednic Františka Beneše.
Filokartie: co to je
Filokartie je sběratelský obor zaměřený na pohlednice. Obrazové pohlednice se masově rozšířily na konci 19. století a v době kolem roku 1900 zažily skutečný boom. Dnes jsou cenným pramenem k dějinám měst a obcí, protože zachycují ulice, stavby a krajinu, které se mezitím proměnily nebo zanikly.
Časové zařazení podle adresní strany a formátu
Pro rychlé určení stáří pohlednice sledujeme především úpravu zadní, adresní strany a rozměr:
| Znak | Období | Jak ho poznat |
|---|---|---|
| Dlouhá adresa | přibližně do let 1904–1906 | Celá zadní strana je určena jen pro adresu. Krátký vzkaz se psal na přední stranu, kolem obrázku nebo do volného bílého pruhu. |
| Krátká adresa | přibližně od let 1904–1906 | Zadní strana je svislou čarou rozdělena na levou část pro sdělení a pravou část pro adresu a známku. |
| Malý formát | zhruba do 50. let 20. století | Rozměr přibližně 9 × 14 cm (140 × 90 mm). |
| Velký formát | od poloviny 20. století | Rozměr přibližně 10,5 × 14,8 cm (148 × 105 mm), často s tištěným kódem nakladatelství, například Orbis, Pressfoto nebo Panorama. |
Přechod z dlouhé na krátkou adresu nenastal všude ve stejný den. Poštovní správy jednotlivých zemí ho povolovaly postupně v letech 1904–1907, a tak jde o orientační vodítko. Typickou ukázkou dlouhé adresy je jubilejní pohlednice k 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. z roku 1898, kde je obrazová strana ponechána volná i pro vzkaz. Další pomůckou je poštovní razítko, vytištěná cena v Kčs nebo Kč a označení tiskárny či nakladatelství.
Kategorizace podle námětu a poštovního stavu
Sbírky se dále člení podle obsahu obrazu a podle toho, zda pohlednice prošla poštovním provozem:
| Kategorie | Co zahrnuje | Příklad z naší nabídky |
|---|---|---|
| Místopis (topografie) | Pohledy na města, vesnice, hrady, nádraží nebo zaniklé stavby. Patří k nejvyhledávanějším, zejména záběry menších obcí vydané v malých nákladech. | Wildbad Voldertal, 1917, Benecko, 1958 |
| Historické události a osobnosti | Jubilea, panovníci, politici a významné události. | jubilejní pohlednice Františka Josefa I., 1898, dr. Edvard Beneš |
| Vojenské a válečné | Polní pošta, fotopohlednice vojáků, lazarety. | fotopohlednice vojáka rakousko-uherské armády |
| Žánrové a umělecké | Blahopřání (Vánoce, Velikonoce), kroje, doprava, reklama nebo reprodukce děl známých malířů, například Alfonse Muchy či Josefa Lady. | Bronzino, Podobizna Eleonory z Toleda |
| Neprošlá poštou (čistá) | Nepopsaná pohlednice bez známky a poštovního razítka. | – |
| Prošlá poštou | Pohlednice se známkou, poštovním razítkem a dobovým textem. U vzácných razítek nebo známek to může cenu zvýšit, jindy se více cení čistý kus. | – |
Zvláštní skupinu tvoří fotografické pohlednice s pravou fotografií na fotopapíře. Často vznikaly v malém počtu kusů, nebo dokonce jako jediný exemplář, a proto mohou být vzácné. Známku z prošlé pohlednice nikdy neodstraňujte, protože pohlednice tím ztrácí na hodnotě.
Pětistupňová stupnice zachovalosti
Stav zachovalosti zásadně určuje tržní hodnotu. Ve sběratelské praxi se hodnotí na škále od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší):
| Stupeň | Označení | Popis fyzického stavu |
|---|---|---|
| 1. stupeň | Bezchybná (luxusní) | Ostré rohy, čistý a pevný papír bez skvrn, bez přehybů a bez oděrek tisku. |
| 2. stupeň | Velmi dobrá | Nepatrně otupené špičky rohů nebo drobné stopy po uložení v albu, obrazová strana je zcela čistá. |
| 3. stupeň | Dobrá (běžná) | Mírně ohnuté nebo odřené růžky, drobný přehyb mimo hlavní motiv nebo lehké zažloutnutí papíru. |
| 4. stupeň | Slabší (poškozená) | Výrazné přehyby přes obraz, skvrny (od inkoustu, rzi či vlhkosti), větší oděrky nebo propisování razítka na líc. |
| 5. stupeň | Špatná (defektní) | Natržený papír, utržené rohy, stopy po odlepení známky, dírky po špendlících nebo silné zašpinění. |
Poznámka k hodnocení: U mimořádně vzácných pohlednic (například z konce 19. století nebo s unikátním motivem) sběratelé tolerují i 3. či 4. stupeň kvality, zatímco u běžných pohlednic mají sběratelskou hodnotu zpravidla jen kusy v 1. a 2. stupni.
Jak pohlednice uchovávat
- Ukládejte je do alb nebo obalů z materiálu bez PVC, nastojato nebo naplocho, nikdy je nepřeplňujte.
- Chraňte je před přímým světlem, vlhkem a výkyvy teplot, které způsobují blednutí barev a skvrny.
- Pohlednice nelepte, nepřipínejte sponkami ani špendlíky a nepište na ně.
- Nečistěte je vodou ani gumou. Zásah obvykle poškodí tisk i povrch papíru.
Jak stav uvádíme v našem obchodě
U každé pohlednice v sekci pohlednice popisujeme námět, období, vydavatele a stav viditelný z fotografií. Vždy uvádíme, zda pohlednice prošla poštou, a fotografujeme obrazovou i adresní stranu, abyste si stav mohli posoudit sami. O hodnocení stavu bankovek píšeme v samostatném článku Zachovalost bankovek.
Časté otázky
Jak poznám, že je pohlednice starší než rok 1905?
Nejspolehlivějším vodítkem je nedělená adresní strana, tedy takzvaná dlouhá adresa, na které je celá zadní strana vyhrazena pro adresu. Vzkaz se pak obvykle psal na přední stranu přes obrázek. Datum potvrdí poštovní razítko.
Je cennější pohlednice prošlá poštou, nebo čistá?
Záleží na konkrétním kusu. Vzácné razítko, známka nebo zajímavý text hodnotu zvyšují, kdežto u běžných místopisných záběrů se často více cení čistý kus. Rozhoduje i stav a vzácnost samotného motivu.
Které pohlednice jsou nejvyhledávanější?
Nejžádanější jsou místopisné pohlednice menších obcí, zaniklých staveb a nádraží z doby před první světovou válkou. Vysoce ceněné jsou také litografie z období kolem roku 1900 a fotografické pohlednice vydané v malém nákladu.
Literatura
BENEŠ, František, 2004. Příručka pro sběratele pohlednic. Praha: POFIS.
