Cirkulární nařízení českého gubernia, robota a desátek, Praha 1847

Detailní popis produktu

Stav: nálezový, stopy času, přehyby, dopsaný text

Rozměr:  21.5 cm x 35.5 cm

Nařízení opravuje omyl v předpisu o dobrovolném vykoupení roboty a desátkové povinnosti z 30. prosince 1846, kdež v § 9 má státi spoluvlastníci namísto požitkářů. Listinu podepsali tiskem arcivévoda Štěpán jakožto zemský šéf, Robert starohrabě Salm-Reifferscheid a gubernální rada Franz von Haßlinger. Vzácný doklad posledních let roboty před jejím zrušením roku 1848.

Fakta v kostce

• Druh: cirkulární nařízení (Cirkular-Verordnung), tištěná vyhláška
• Vydavatel: c. k. české zemské gubernium, Praha
• Číslo a datum: Nro. 26899, 3. 5. 1847
• Předmět: oprava předpisu o dobrovolném vykoupení roboty a desátku (cirkulář z 30. 12. 1846, č. 79689)
• Podklad: nejvyšší rozhodnutí z 12. 4. 1847, dekret dvorské kanceláře z 18. 4. 1847, č. 12954–757
• Podpisy (tiskem): arcivévoda Štěpán, Robert Salm-Reifferscheid, Franz von Haßlinger
• Jazyk a písmo: němčina a čeština, švabach
• Období: Rakouské císařství

Znalecká poznámka – často kladené otázky 

Co upravovalo cirkulární nařízení z 3. května 1847?
Nařízení opravovalo tiskovou chybu v předpisu o dobrovolném vykupování roboty a desátku. V § 9 mělo místo slova požitkáři (Nutzeigenthümer) stát spoluvlastníci (Miteigenthümer). Oprava určovala, že o právech spoluvlastníků statku rozhoduje Všeobecný občanský zákoník.

Proč je dokument z roku 1847 historicky významný?
Dokument vznikl rok před revolucí 1848, kdy byla robota v českých zemích zrušena. Ukazuje, že stát se do té doby snažil řešit poddanské povinnosti dobrovolnými dohodami mezi vrchností a poddanými. Je tak dokladem posledního období poddanství.

Kdo byl arcivévoda Štěpán?
Arcivévoda Štěpán Habsbursko-Lotrinský stál v letech 1843–1847 v čele českého gubernia jako zemský šéf. V roce 1847 se stal uherským palatinem. Jeho jméno na vyhláškách patří k vyhledávaným dokladům předbřeznové správy Čech.