Účet B. Mencl, 1929

Detailní popis produktu

Stav: nálezový, solidní

Rozměr: 13,5 cm x 23 cm

Psán rukou krasopisnou, účtuje za rozbourání kamen úhrnem dvacet korun. Opatřen kolkem na 10 haléřů, ozdobnými razítky firmy, podpisem a barevným razítkem S díky zaplaceno ze dne 21. února 1929. Děrován pro uložení v pořadači, skvrny a kaňky inkoustu patrny. Milý doklad starého řemesla, jež v časech, kdy každá domácnost kamny vytápěna byla, k nejpotřebnějším v celém městě pražském náleželo.

Fakta v kostce

• Typ předmětu: účet (faktura) s potvrzením o zaplacení
• Vystavitel: Bohumil Mencl, kamnářství, Praha-Žižkov, Poděbradova (třída) 85
• Datum vystavení: 19. 2. 1929; zaplaceno 21. 2. 1929
• Předmět účtu: rozbourání kamen, celkem 20 Kč
• Ověření: kolek 10 haléřů, razítka firmy, podpis, razítko „S díky zaplaceno“
• Úprava: děrování pro uložení v pořadači

Znalecká poznámka – často kladené otázky 

Co dělal kamnář a proč byl tak důležitý?
Kamnář stavěl, opravoval a bořil kamna, zejména kachlová, a v době, kdy se byty vytápěly uhlím a dřevem, patřil k nepostradatelným řemeslníkům. Kachlová kamna se každých několik let rozebírala, čistila a znovu stavěla, protože praskaly kachle a zanášely se tahy. Účet „za rozbourání kamen“ tak dokládá běžnou údržbu bytu ve 20. letech. Na Žižkově, hustě zalidněné dělnické čtvrti, měli kamnáři práce dost.

Kolik bylo 20 Kč v roce 1929?
Dvacet korun odpovídalo v roce 1929 zhruba dennímu až dvoudennímu výdělku dělníka. Rozbourání kamen tedy nebylo zanedbatelným výdajem, ale patřilo k levnějším řemeslným pracím ve srovnání se stavbou nových kamen, která mohla stát stovky korun. Účty drobných řemeslníků jsou proto cenným pramenem k dobovým cenám služeb.

Co rozhoduje o hodnotě a jak účet uložit?
Rozhoduje lokalita (Žižkov a jeho ulice sbírají pražští sběratelé a badatelé), obor (kamnářství je méně častý než obchodní účty), čitelná razítka a kolek. Hodnotu snižují skvrny a děrování. Ukládejte účet naplocho v nekyselé obálce, mimo světlo, a kolek neodlepujte.